Cílem bakalářské práce bylo vytvořit interaktivní oděv, který poukazuje na problematiku sebeobrany žen. Téma sebeobrany žen je v této práci důležité z pohledu osobní zkušenosti, kdy se ukázalo, že když žena jde v noci sama domů a někdo ji přepadne, nikdo jí nepomůže. Na tento popud vznikl oděv s interaktivním účelem. Interaktivitou je myšlen kontakt mezi pachatelem a obětí. Na ženu může tento oblek díky svému materiálu působit jako bezpečný. Avšak u muže by měl vzbuzovat jakousi bariéru nebo odtažení. Měl by zabránit jakémukoliv pomyšlení na napadení. Oblek je vytvářen se smyslem pro stresovou situaci. Ve stresových situacích je často pociťována úzkost. Nošení tohoto kovového body evokuje pocit stísnění a úzkosti. Materiál je stejně nepříjemný na těle jako daná situace. Umělecké dílo má na situaci jen upozorňovat, nikoli ji vyřešit. Díky hmotnosti oděvu by člověk před pachatelem nemohl utíkat, alespoň ne tak dobře. Ztvárnění oděvu se ukázalo jako velmi náročné. Ručně bylo spojeno okolo 16 000 kroužků z pozinkované oceli. Na ženské tělo přiléhá a chrání tak intimní partie před pachatelem. Práce vyžadovala ponoření se do historie,
z níž byla čerpána inspirace historickými druhy ochrany. Ocelový objekt ve tvaru body doplňují v instalaci polaroidové fotografie a zrcadlo. Je to takový náznak dámského prostředí. Spousta mladých dívek si ráda vystavuje v dnešní době vzpomínkové fotografie. Umístěny jsou často na stěnách nebo na zrcadlech, kde se každý den prohlížejí a vzpomínají tak i na zážitky z fotografií. Často mohou působit jako dekorace. V případě návštěvy v pokoji se nestydí fotografie prezentovat a zároveň odhalují jakousi intimnost svého soukromí. V instalaci odhalujeme tajemství body z kroužkové zbroje. Protože v samotné instalaci body není tak rozeznatelné. Oblečení, které nosíte každý den si také většinou člověk nevystavuje v pokoji, ale vidí celkový vzhled oblečení třeba až na nějaké fotografii. Protože se ženy také při prohlížení v zrcadlech často nekonečně převlékají, kovové body je přehozeno přes madlo. Stejně jako oblečení u dívek v pokojích. Polaroidové fotografie by měly poukazovat na zastižený okamžik, zážitek v moderní době
a rekapitulovat minulost. Spadá také do jakéhosi trendu dnešní fotografie a koresponduje tak s tím, že instalace souvisí s aktuálním děním. Žena by si měla kovové body oblékat přes oblečení, ve kterém se chystá jít ven. Aby znásobila nepřístupnost a pachatel se k ní tak nemohl dostat. Oděv je zcela nefunkční. Sice se do něj můžeme zavřít a jít ven ale utéct pachateli ani reálně se v něm pohybovat byste se v něm nemohli. Hmotnost díla je totiž reálně okolo
6-7 kilogramů pozinkované oceli.
z níž byla čerpána inspirace historickými druhy ochrany. Ocelový objekt ve tvaru body doplňují v instalaci polaroidové fotografie a zrcadlo. Je to takový náznak dámského prostředí. Spousta mladých dívek si ráda vystavuje v dnešní době vzpomínkové fotografie. Umístěny jsou často na stěnách nebo na zrcadlech, kde se každý den prohlížejí a vzpomínají tak i na zážitky z fotografií. Často mohou působit jako dekorace. V případě návštěvy v pokoji se nestydí fotografie prezentovat a zároveň odhalují jakousi intimnost svého soukromí. V instalaci odhalujeme tajemství body z kroužkové zbroje. Protože v samotné instalaci body není tak rozeznatelné. Oblečení, které nosíte každý den si také většinou člověk nevystavuje v pokoji, ale vidí celkový vzhled oblečení třeba až na nějaké fotografii. Protože se ženy také při prohlížení v zrcadlech často nekonečně převlékají, kovové body je přehozeno přes madlo. Stejně jako oblečení u dívek v pokojích. Polaroidové fotografie by měly poukazovat na zastižený okamžik, zážitek v moderní době
a rekapitulovat minulost. Spadá také do jakéhosi trendu dnešní fotografie a koresponduje tak s tím, že instalace souvisí s aktuálním děním. Žena by si měla kovové body oblékat přes oblečení, ve kterém se chystá jít ven. Aby znásobila nepřístupnost a pachatel se k ní tak nemohl dostat. Oděv je zcela nefunkční. Sice se do něj můžeme zavřít a jít ven ale utéct pachateli ani reálně se v něm pohybovat byste se v něm nemohli. Hmotnost díla je totiž reálně okolo
6-7 kilogramů pozinkované oceli.
Foto: Lucie Kramperová, Martin Marek
Foto instalace: Jiří Dvořák
Foto instalace: Jiří Dvořák
