Skoro každý, kdo mě zná a nemusí mě znát detailně, moc dobře ví, že ráda mluvím. Jsem slyšet takřka všude a nepřetržitě. A na tom je založena i moje práce. Jelikož pusu nezavřu, můžeme ji nazvat i takovým mým atributem, a proto ve videu zobrazuji jen má ústa. Kudy člověk jde, tam mě většinou i slyší. Můj pronikavý hlas je tam, kde všichni a zároveň nikdo. Má ústa ve videu říkají 25 slov, která jsou vybrána ze slovníku cizích slov. Jsou vybrána ale jen přídavná jména, která mě vystihují a jen od písmen P, E, T, R, A. Jsou to písmena mého jména. A proč právě ze slovníku cizích slov? Spousta lidí nerada používá cizí výrazy a většinou proto, že jim nerozumí nebo nechtějí jim rozumět. Takže výrazy se snaží častokrát přeslechnout nebo nějakým způsobem je obejít. Stejně jako mě. Lidé mi často moc nerozumí. Když moc mluvím, mluvím třeba moc rychle nebo právě až moc a lidé mě přestávají poslouchat, třeba i v půlce mého vyprávění. Někdo odejde, někdo mě jen přestane vnímat, stejně jako tyto výrazy. Ty výrazy většinou lidé nechtějí poslouchat stejně jako mě. Jsem smršť podobná včelám, co stále bzučí.
